Jak jsem pohřbila pračku

Před měsícem mi odešla pračka do pracího nebe. Konečně. Je po ní. Po 18 letech. Občas už dávala velmi důrazně najevo, že odejde. A to doslova. Pochodovala si ze svého místa přes předsíň. Zejména při ždímání chtěla někdy na návštěvu. Až k sousedům. Tak jsem ji vystrojila její poslední sbohem.

Slavila jsem. Obrovská úleva. Konečně mohu jít s dobou a pořídit si novou, modernější. Takovou, která se nebude tak důrazně hlásit ke slovu. Nebude vrčet a stávkovat. A bude se sušičkou.

Bytostně nesnáším žehlení a použitím sušičky se to dá výrazně zredukovat. Můj koš s nevyžehleným prádlem pravidelně dosahuje výšky Cheopsovy pyramidy. Jen se mění její základy, jak z důvodu ročních období přehazuji jednotlivé, dosud nevyžehlené kusy prádla.

Ano, slyšela jsem fámy, jak je lepší mít zvlášť pračku a zvlášť sušičku. Ale když nemáte dostatek místa v bytě, musíte improvizovat.

Moje nadšení z výběru nového moderního stoje vzalo za své, když se do toho vložil můj muž. Nepere, nevěsí a nežehlí.  Ale oni chlapi mají pocit, že nutně musí o všem rozhodovat. Že vše ví nejlíp. Takže byl hned hotov. V žádném případě pračka se sušičkou, když samotná pračka vyjde o „tolik levněji“.

Chlapi nechápou, že kde asi budete sušit, když není balkón ani lodžie.  A pak se strašně diví, proč nakonec díky vlhkosti opadává omítka a tvoří se plíseň.

V tu chvíli se ve mně probudila Xena bojovnice. Stačilo stanovit sazbu, kterou si budu účtovat za žehlení. Žena údajně stráví žehlením 100 hodin ročně.  A ty mám v plánu rozhodně využít jinak, než je prostát u prkna. Takže ji mám a je skvělá! Má zásada je: „Zjednodušovat si život.“

V mezidobí jsem neměla kde prát a v první chvíli mě ani nenapadlo, že bych mohla využít veřejné prádelny. Té co znáte z amerických filmů. Dáte prádlo, hodíte žeton a čekáte. A mezitím se s někým seznámíte.  S údivem jsem zjistila, že v Havířově jedna taková je. Tak jsem popadla koš a vyrazila. S předsudkem, že to bude trapné a všichni se budou divně dívat.

K mému úžasu byli v prádelně 3 další lidé a prali. Velmi ochotně mi předali své zkušenosti a potřebné instrukce. Hodíte mince, zapnete program a jedeme.  Za 100 korun a 30 minut jsem měla prádlo vyprané. Během doby mého čekání, vešly do prádelny další tři ženy a ptaly se, jak to funguje.

Opravdu skvělá služba, když nemáte jinou možnost. Nebo k vyprání zejména velkých věcí jako deky, koberečky, potahy. Určitě doporučuji.

http://quickwash.cz/

"Jsem nositelkou Lynchova syndromu. Pomáhám lidem s prevencí vzniku rakoviny tlustého střeva. Na základě vlastní zkušenosti učím druhé jak se stravovat, jak se zbavit obav z některých vyšetření, a jak zvítězit nad touto nemocí." Můj příběh si přečtěte tady >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Chcete jednou provždy skoncovat se strachem z kolonoskopie?

    Stáhněte si můj eBook zdarma "10 zaručených tipů pro úspěšné zvládnutí KOLONOSKOPIE".

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Najdete mě na Facebooku: